Zkus to znovu! Stojí to za to...

15. března 2016 v 23:32 | Dergyitheron |  Téma Týdne
Vydal se na cestu.
Došel až na místo.
Potkal tam lámu.
Vřelo to.
Pili spolu čaj.
Vydali se na cestu.
Putovali hluboko.
Vzpomínky zesílily.
Našel známá místa.
Objevil známé lidi.
Nebylo tam, to co hledal.
Zklamaně se vrátil.
A zkusil to znovu.

 

Ztracený syn

15. března 2016 v 20:16 | Dergyitheron |  Ze života...
Zajímavý to pocit sem po roce zavítat a dojít ke zjištění, že vše je stejné, jak jsme to jeden po druhém opustili. Abych byl upřímný, netuším, k čemu se vlastně vracím, ale hádám, že k zábavě, kterou jsme všichni na chvíli žili, a tak trochu k pokusu, co se moc nevyvedl. Sám už nevím, jak velké plány nebo představy jsem s tímhle blogem měl, ale po roce by se zase mohlo něco začít dít... Nebo ne?

Krvavý obzor

19. prosince 2014 v 16:58 | Dergyitheron |  Ze života...
Zpod povrchu pod oblaky, osvícené rudou krví,
zářivá koule zapadá a do dalšího dne se skrývá.
Tu panáček někam běží, možná, že to nestíhá.
Oslněn tou rudou krásou, tím směrem se podívá.
Unavený zapomíná, že by teď měl pospíchat,
místo toho raděj fotí, a snaží se posílat.
Při tom na jednu osobu myslí, i když zná ta rizika,
na tom ovšem nezáleží, má ji totiž hrozně rád.

 


Technik

20. června 2014 v 19:14 | Dergyitheron
V jedné zemi, v jednom světě se narodil člověk.
Byl nadaný, pracoval jako technik v centru společenství. Každý den, do kterého se probouzel, byl jako každý jiný. Pokaždé pracoval se stejnou skupinkou, v níž jednou za čas někdo přibyl stejně, jako on sám před časem. Potkával bytosti s různými schopnostmi, myšlenkami a zvyky, kterým se byl ochoten učit, aby je dokázal respektovat a ony jej přijímaly mezi sebe. Pracoval hrdě a tvrdě, aby něco dokázal...

V Jedné zemi, v jednom světě umřel člověk.
Pracoval jako technik. To, co po něm zbylo, byla dobře odvedená práce.

Lovecraftovy povídky

11. června 2014 v 23:39 | Dergyitheron |  Zamyšlení
Mé zkušenosti se spisovatelem známým jako Lovecraft boužel nejsou tak velké, jak bych si přál. Přes to se mě ale dotknuly jeho postavy z povídek představující Prastaré (bohy).

Alefbet

8. června 2014 v 23:09 | Dergyitheron |  Zamyšlení
(jen doufám, že se nezaleknou toho názvu...)

Možná tušíte, co to v nadpisu je za možná někomu povědomé slovo. Jsem si jistý, že spoustě lidem neznámé ale nebude. Pokud takové slovíčko rozdělíme na dvě části, dostaneme Alef a Bet, což jsou dvě začáteční písmena (nebo chcete-li znaky) hebrejské abecedy. Ne, prosím, nelekejte se, vy, co máte jen trochu odpor k čemukoliv, co je spojeno s Biblí nebo náboženstvími, nechystám se nic propagovat, pouze mě poslední hodiny dnešního dne dovedly k neuvěřitelnému poznání, nad kterým bych se rád v tomto článku zamyslel (možná i trochu rozplynul, za což se předem omlouvám). Ale to abych to vzal z jiného konce...

Těžší, než se zdá

5. května 2014 v 20:15 | Dergyitheron |  Téma Týdne
Styl... Nechme to slovo chvíli volně ve větru... Jdete si jen tak po ulici a koukáte na ostatní, každý jedinec je zcela jiný. Pokud přímo nevidíte dvojčata ve stejném oblečení pohybující se stejnou chůzí a dělající stejné věci, pak je každý člověk rozdílný. Každý je svým způsobem originál.
A teď zpět ke slovu "styl". Co si pod tím představit? Pokud jde o mě, první co mě napadne je už zmíněná originalita. Lidi jsou ve své existenci unikátní a každý má svůj styl k němu náležící. Nemluvím jen o způsobu oblékání (i když se často používá spojení "šaty dělaj člověka"), ale i o pohybech, řeči těla, jak se člověk projevuje a jaký vede život. To vše utváří pro nás náš vlastní styl. Samo to slovo je významově různorodé, takže bych opravdu nedokázal popsat do detailu, co to znamená (jelikož to sám ani konec konců nevím :-)), ale text výše říká, co styl znamená pro mě samotného.