Míra svobody

3. července 2013 v 14:53 | Dergyitheron |  Zamyšlení
Zvláštní věci napadají člověka v úplně obyčejných chvílích na zvláštních místech, tak jako má představa při osvěžující sprše o vězeňském životě.


Přenesme se do kůže člověka zavřeného mezi zdi a mříže. Je to ve společnosti nejvíce omezující ústav (teď neřeším, že si za to lidi můžou sami, omezování to je). Jste v kobce neustále zavření, občas máte vycházky, ale území, kde se pohybujete je malé a pořád stejné. Dejme tomu, že se chcete dostat ven. Máte dvě možnosti - útéct nebo vydržet do konce trestu.
1. Náš člověk uteče - je štastný, že je venku na svobodě, jenže je stále hledaný, což je taky jistým druhem omezení. Nemůže jen tak na veřejnost, někam do obchodu, nebo se vrátit domů. Ačkoliv je relativně svobodný, téměř žádnou svobodu nemá.
2.Odsedí si trest - teď už je to něco trochu jiného, stává se z něj (znovu) normální člověk, jako byl předtím, jako jsme my.
Jenže stále je jen relativně svobodný. První věc - jde domů, nebo někam sehnat si jídlo - kdyby zůstal na ulici (ač dobrovolně), už by ho vyháněli a řílai mu bezdomovec - je omezený míněním společnosti a morálními hodnotami. Jídlo si taky musí (většinou) koupit - je omezený dostupností. Stále se dá ale říct, že je relativně svobodný.

Dejme tomu, že je bez domova a chce si založit dům. Nemůže odejít mimo město do přírody, získat vlastním úsilím materiál a postavit si rádoby dům. Dnes už téměř každý kousek země jakože někomu patří. (Přitom se v demokracii říká "pokud zemi nikdo nevlastní, patří lidu," jenže takové pozemky například u nás snad ani neexistují.) Takže je náš človíček omezený (už si to dovolím vyslovit) penězi, za které získá teprve tu zemi, kterou bude moct obydlet (hold doby kolonizací už skončily). A peníze musíme získat prací, což považuji také za druh omezení člověka.

Tak náš človíček získá stabilní zázemí, práci a domov. Aby toho nebylo málo, opět je pod zákonem, má svá práva, ale také si nemůže dovolit vše. Samozřejmě, je to pro jeho bezpečí a bezpečí ostatních, ale omezuje ho to. spousta zákonů jsou i někdy zbytečné, ale o to víc omezující, a samozřejmě chápu, že ty ohledně zabíjení, krádeží a ubližování jsou oprávněné, ale zase jen záleží na tom, jaké morální hodnoty uznáváte (člověk nezabije člověka, zvíře ano, což taky není dobře), ovšem to tu posuzovat nechci.

Ptám se tedy, proč říkáme svoboda něčemu, co svobodou vlastně není? A jaká je ta absolutní svoboda v lidských měřítkách? (Možná bychom mohli polemizovat o myšlenkové, politické nebo fyzické svobodě zvlášť, ale to třeba zase příště:-))
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama