Lovecraftovy povídky

11. června 2014 v 23:39 | Dergyitheron |  Zamyšlení
Mé zkušenosti se spisovatelem známým jako Lovecraft boužel nejsou tak velké, jak bych si přál. Přes to se mě ale dotknuly jeho postavy z povídek představující Prastaré (bohy).


Mám pocit, že už před nějakou dobou v článku o esoterice jsem zmínil blog, který mi byl v mých duchovních cestách pomůckou a také se mi tehdy nelíbilo, jakým směrem stávající majitelé blog vedou. Můj názor se od té doby prakticky nezměnil, pouze mé myšlenky dovedl k jistému zamyšlení včetně nad tím, s čím se už pár měsíců potýkám.

Autoři své články vedou v hodně okultním duchu a skrze ně se mi i do "rukou" dostala webovka (okultní) skupiny ACETDA (což má právě spojitost s chrámem Prastarých). Nejsem si jistý, ale dočetl jsem se něco v souvislosti s touto skupinou a praktikováním magie. Zkusil jsem si přečíst část jejich textů, ale přišly mi hodně zvláštně napsané, takovým diktátorským způsobem, ale to je můj názor a pocit.

Od minulých prázdnin se belhám světem, který jsem svým způsobem ve své hlavě hodně dlouho formoval, aby nakonec mohl dostat psanou podobu. Momentálně mám o něm dost informací a to jen o malé "dimenzi" z toho světa a stále to ještě nevyjadřuje vše, co bych si přál, aby vyjadřovalo.

Teď bych se rád zase vrátil k věci, co by měla být hlavním tématem článku (i když nadpis mluví trochu za něco jiného... nad článkem stojí kvůli tomu, že mě tahle stvoření dovedla až sem). Proč tolik informací v odstavcích výše? Toť částečně záhadná otázka i pro mě samotného, ale třeba se k tomu mé myšlenkové pochody ještě vrátí... Mockrát mě vedla zvědavost k různým vírám, okrajově mě lákaly a prozkoumával jsem jejich podstatu, základy. Ať už to byla světová, nebo okultní, či pohanská náboženství. Nejdýl mi to vydrželo u Kabaly, což se ani za náboženství považovat nedá, je to spíš tradice, způsob vyložení Tóry, tedy Starého zákona psaného v původní hebrejštině. Ale ani tady jsem nezůstal. Nějaký zvláštní pud mi udržel mou vlastní hlavu a nenechal mě se přizpůsobit názorům, které tak úplně nesympatizovaly s mým přesvědčením (které bylo hodně otevřené, v té době jsem se skutečně bránil vůči ortodoxnímu chování k jednomu názoru). A tak tomu bylo dlouho, opravdu dlouho, než mě pár věcí dovedlo k mému světu, mé vlastní mysli zformované ve fantastické universum se svojí komplexní charakteristikou a vlastnímy systémy... Dovedlo mě to v jinou víru, v přesvědčení věřit tomu, že ten svět může někde existovat tak, jako náš vlastní vesmír. Přesvědčení o sama sobě, o víře ve své schopnosti a sílu vůle, která dala za vznik mé fantazii. Dokázal jsem sám sobě, že nemusím hledat víru v přesvědčení jiných, že největší víra dřímá ve mě samotném, kam také patří.

Tím bych chtěl jen říct, že když se člověk zasekne na mrtvém bodě a nic nepomáhá, možná když začně hledat v sobě místo ve svém okolí, může najít řešení...

Toť můj názor. :-)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama